SEDM DŮVODŮ, PROČ PĚSTOVAT VÁNOČNÍ KAKTUS.





















     Jeden nestačí. 

Naštěstí se snadno množí pomocí řízků. Aby rostliny prospívaly, zaléváme je celoročně a občas přihnojíme.

Pozoruhodný sukulent 

Vánoční kaktus - se strojí do barev v době, kdy venku vládne černobílá zima. Pozvěme ho ke slavnostní tabuli a adventní rozjímání získá kouzlo exotických dálek. Jak se o něj postarat v bytě a proč si zaslouží naši pozornost nejen o Vánocích?

Na rozdíl od bodlinatých příbuzných se vánoční kaktus (Schlumbergera) v divoké přírodě nezelená na písečné poušti, nýbrž v deštných lesích Brazílie. Na zemi bychom ho hledali marně, zalíbilo se mu vysoko v korunách stromů, kde má dostatek světla, tepla i vzdušné vlhkosti. Říkáme mu epifyt, jelikož žije na jiné rostlině. Neparazituje však na ní, neokrádá ji o cenné živiny.

Kuriózní listy

Botanici by nás poučili, že jde o rozšířené stonky. Jednotlivé lodyžní útvary dlouhé asi 4 až 6 cm a široké okolo 2 až 3 cm na sebe řetízkovitě navazují a tvoří v mládí vzpřímené, s přibývajícím věkem elegantně převislé výhony, které se košatě rozvětvují.

Starší jedinci mohou mít v průměru klidně až 1 m, to je pak panečku podívaná! Listovité články tvarem připomínají krabí klepeta. Jejich mechově zelený odstín působí zdrženlivě, rozhodně ale ne nudně.

Jedinečné tvarem. 

To, co se tváří jako listy, jsou ve skutečnosti rozšířené stonky, na jejichž koncích se vyvíjejí poupata.

Vzrušující proměna

Předvede se v celé své květované kráse na Štědrý den, dřív, nebo až v novém roce? To není snadné odhadnout, protože je to kytka vrtošivá a záleží na tom, jak je spokojená s teplotou, světlem, výživou a vůbec naším pěstitelským úsilím.

Že děláme něco správně, nám prozradí v den, kdy se konce výhonů zabarví poupaty. Ta zprvu připomínají hlavičky od sirek, postupně se prodlužují, až jsou hrotitá a připravená rozvinout se jako křídla něžných motýlů.

Působivé barvy

Díky postupnému otevírání poupat se z květů mimořádných půvabů můžeme radovat déle než měsíc. Zpětně shrnuté korunní cípy nám dovolují nahlédnout do samého nitra, odkud vyčnívá nápadný pestík, obklopený větším počtem jemňounkých tyčinek.

Květy se na leskle zeleném podkladu uplatňují nejen tvarem, ale i barvami – od křídově bílé přes žlutou, oranžovou či tajemně fialovou až po širokou škálu růžových a červených odstínů včetně barevných kombinací.

Úchvatné květy. 

Kaktus jimi neskrblí. Na těch bílých perfektně vyniká kontrastní barva dlouhého pestíku.

Sucho mu nevadí

Navzdory delikátnímu vzhledu překvapuje odolností, za což vděčí svým zploštělým, na omak hladce voskovitým, dužnatým stonkům, v nichž je zakleta výborná přizpůsobivost suchu. Když vodu nastřádanou v pletivech zužitkuje, neuschne, jen zmenší svůj objem. Dlouhodobým suchem se však trápí.

Zaléváme ho po celý rok, ale velmi opatrně. Bude-li stát v mokru, zaplatí za to životem. V horku a při suchém vzduchu uvítá jemnou spršku z rozprašovače.

Dobrá volba pro zapomnětlivé. 

Díky své houževnatosti nám promine občasné vynechání zálivky.

Úctyhodná životnost

S nakvetlým vánočním kaktusem se u zahradníka či květináře potkáme od října až do ledna a utratíme za něj podle velikosti padesát až tři sta korun. Komu kaktus o Vánocích učaroval a chce jich mít víc, může ušetřit celé jmění, když si další pořídí při novoročních výprodejích.

Koneckonců nejde o sezonní záležitost. Navzdory jménu se tenhle exotický skvost dožívá vysokého věku a mnozí si jej doma hýčkají jako cennou vzpomínku na prarodiče.

Snadné množení

Nové rostliny zadarmo? Jde to pomocí řízků. Prsty opatrně odtrhneme vyzrálý nekvetoucí výhon se dvěma až třemi články. Necháme jej několik hodin ležet na vzduchu, aby se otevřené ranky zacelily. Pak řízek asi z poloviny spodního dílku vložíme do lehkého substrátu pro množení.

Bedničku či květináč postavíme na teplé, vzdušné místo, kam nesvítí slunce. Substrát udržujeme mírně vlhký. Kořínky se většinou objeví už po jednom týdnu.

Na parapet i ke stropu. Umístit ho můžeme takřka kdekoliv v bytě, kde mu nehrozí úpal nebo celodenní tma.

Všestranné využití.

Na rozdíl od klasických kaktusů nepotřebuje klidovou fázi. I přes zimu tak může zůstat v teple obývacího pokoje, kanceláře či koupelny. Také schodiště, temperovaná zimní zahrada nebo ložnice jsou místy podle jeho gusta a zdá se, že tam díky nižší teplotě dokonce déle kvete.

Důležité je, aby netrávil čas na přímém slunci ani doma, ani venku, kam ho na léto můžeme přestěhovat. Úchvatně vypadá o samotě ve vysoké nádobě, ve skupině i v závěsném košíku.

Nejen o Vánocích. I v době, kdy nekvete, je to pořádný krasavec, který pokoji dodá exotický šarm.

Jak je to se shazováním poupat?

Poupata mají sklon otáčet se za světlem. Přeneseme-li během nakvétání rostlinu jinam, nebo ji otočíme, jsou nucena změnit směr. Tím se křehký spoj se stonkem oslabí a poupata mohou opadat.

Vánoční kaktus bílý s růžovým.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Oblíbené příspěvky

„Na začátku jsme byly zoufalé druhy. Potřebovali jsme věci, a když jsme je měli, byli jsme spokojení; byli jsme najezení a přežili jsme. Tyto věci nás zachránily, věci jako jídlo, zbraně, přístřeší. Ale po věcích bojů, které jsme vyhrávali, nás staří nebožtíci nechali samotné. Naši předkové zemřeli na zkažené zuby a hladovění a nemoci. Naši předkové se tlačili dozadu a vyhráli. Ale my pokračovali! Jedli jsme více, jako kdybychom se chystali hladovět! Nadále jsme bojovali, i když staří nepřátelé už byli pryč! Nepřestali jsme ničit životní prostředí, přestože jsme ničili především sebe. Stavěli jsme velká města, velké průmysly, velké systémy. Tyto systémy nás měly krmit, ale místo toho zabíjejí zvířata, půdu a nás. Tyto systémy nás měly chránit, ale místo toho ničí naše ovzduší a naši vodu. Tyto systémy nám měly sloužit, ale místo toho nás zabíjejí. A my stále jednáme jako jednali naši předkové; jsme chamtiví pro jídlo, ničíme přírodu, zabíjíme zvířata a sami sebe! Udržujeme systémy, které nefungovaly příliš dlouho. Tyto systémy nás zabíjejí. Tyto systémy zabíjejí vše. Tyto systémy selhávají. Nechte je selhat.“ - Moby (1965) americký hudebník, DJ a fotograf